Třicet pět let od Sametové revoluce si lidé připomínali na řadě míst po celé republice. V Boskovicích uspořádali již 10. rokem Vzpomínkové setkání u památníku obětem totalitních režimů členové spolků Orel jednota Boskovice, Junák – český skaut, středisko Boskovice společně se senátorkou Jaromírou Vítkovou, která je členkou jednoty Orel Boskovice a od roku 1968 skautkou místního střediska. Připomínka byla významná i tím, že tento rok to bylo deset let od vzniku památníku obětem totalitních režimů, jehož autorkou je skautka Magdalena Roztočilová.
Přítomné provázel důstojným programem skaut Václav Klíč za hudebního doprovodu Ivany Voříškové a Michala Knödla. Senátorka Jaromíra Vítková ve svém proslovu uvedla, že bychom neměli spoléhat na to, že naše svoboda a demokracie jsou samozřejmostí. Společnost si je musí stále hýčkat a pečovat o ně. Ačkoliv můžeme mít občas pocit, že budování demokracie někdy neprobíhá tak, jak bychom si představovali, je naše republika stát svobodný a demokratický.
„Lidé v každé historické době toužili po svobodě a demokracii. Naši předkové toužili po svobodě stejně jako my. Jen pošetilí si mohou myslet, že se Sametová revoluce uskutečnila bezděčně, spontánně a bez historických souvislostí. Jen v posledních sto šesti letech museli Češi, Moravané a Slezané bojovat o svobodu několikrát. Výsledky se lišily, jednou lidé jásali, jindy se stáhli do ústraní, aby se znovu spojili a o svobodu bojovali. Svobodu náš národ vydobyl v roce 1918, ale neubránil ji v roce 1938 při agresi fašistů, ani v roce 1948 po vítězném únoru. V roce 1968 se veřejnost pokoušela o společenské změny, přijely však tanky a nastala doba převlékání kabátů, zavírání, vyhazovů z práce a lhaní“, připomněla temné stránky naší historie senátorka.
Již tradičně byla minutou ticha uctěna památka všech obětí a poté zazněla česká hymna. Na závěr promluvil děkan Miroslav Šudoma a zakončil setkání společnou modlitbou Otče náš.
„Občas se zdá, že jsme zahleděni jen do svých problémů. Musíme se ale zamýšlet nad naší minulostí, děním ve světě, nad omyly a chybami, abychom opět nepřišli
o naši svobodu a demokracii. Můžeme čerpat z výstupů Ústavu pro studium totalitních režimů, z literatury i filmů autorů, kteří sami zažili léta nesvobody nebo čerpají ze zkušeností rodiny či přátel,“ uvedla na závěr svého vystoupení Vítková.
